sobota 25. ledna 2020

Jedovatá bylina (pelyněk) na brázdách pole vypučí v soud

Izrael býval bujná réva, která své hrozny plodila. Čím víc však míval ovoce, tím víc si stavěl oltáře. Čím lepší byla jeho zem, tím líp si zdobil sloupy posvátné. Jejich srdce je úlisné, teď už je ale stihne trest: Hospodin zboří jejich oltáře, jejich posvátné sloupy roztluče! "Nemáme krále," řeknou tehdy, "neboť jsme Hospodina nectili. I kdybychom však krále měli, jak by nám mohl pomoci?" Vedou své řeči, uzavírají smlouvy lživými sliby a jejich spory bují jako pelyněk na poli zoraném. (Ozeáš 10,1-4 B21)


Přišel čas probudit se ze spánku, neboť den je blízko!

Přišel čas probudit se ze spánku, neboť den je blízko!

A ještě něco. Rozumějte (vidouce), jaká je doba (kairos / období), protože přišel čas probudit se ze spánku (ze snu). Spása je nám teď blíže, nežli když jsme uvěřili. Noc pokročila (noc pominula) a den je blízko (den se přiblížil). Odložme (odhoďme / odmršťme) proto skutky tmy a oblečme zbroj (odění) světla! (Římanům 13,11-12 B21)

Odmrštit - prudce odhodit / drsně odmítnout.

Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe. odpověděl jim: "Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.'Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.' Umíte rozeznat (rozlišovat) nebeské úkazy (tvář nebe), ale znamení těchto časů rozeznat neumíte (nemůžete)? Zlé a cizoložné pokolení vyhledává (pídí se) znamení (po znamení), ale žádné znamení nedostane - kromě znamení Jonášova." Tehdy je nechal (opustil) a odešel. (Matouš 16,1-4 B21)

Probuď se (procitni), ty, kdo spíš, vstaň z (zprostřed) mrtvých a zazáří ti (ozáří tě) Kristus! (Efezským 5,14 B21)


neděle 19. ledna 2020

Křesťan a svět

Tento svět je systém organizovaný satanem, tento svět je v opozici proti Bohu, tento svět máme odmítat, neboť světový systém je vskutku satanský, protože "víme, že jsme z Boha, ale celý svět leží ve zlém" (1. Janův 5,19).

Apoštol Jan se ve svém evangeliu zmiňuje o tom kdo je vládcem tohoto světa, když Pán Ježíš říká "Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně však nic nezmůže." (Jan 14,30).

Vládce tohoto světa je satan, ale proti Pánu Ježíši nic nezmůže, protože Pán Ježíš ani jeho království není z tohoto světa.

Mé království není z tohoto světa ... (Jan 18,36) ... nejsem ze světa ... (Jan 17,16)

Satan jako vládce tohoto světa nabízel království tohoto světa Pánu Ježíši, neboť celý svět patří jemu (zlému), ale boží království není z tohoto světa.

Nemilujte svět, ani těch věcí, které jsou na světě. Kdo miluje svět, v tom není Otcova láska (nemiluje Boha). Protože všechno, co je na světě jako žádost těla, touha očí a pýcha života, není z Otce (Boha), ale ze světa. (1. Janův 2,15-16)

V listu Efezským 2,2 se pýše "... v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa ..."

Co je běh tohoto světa? 

Je to systém světa, který je plný žádostivosti, pýchy, egoismu, sobectví, tělesných žádostí (rozkoší), vražd, lží a podvodů. To je systém světa ve kterém žijeme a o kterém nám apoštol Jan říká, že ho nemáme milovat. 

Současný svět je namířený proti Bohu a nenávidí Boha (Stvořitele) "proto nedivte se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí." (1. Janův 3,23)

Já jsem jim dal tvé slovo, a svět proti nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa. (Jan 17,14)
 
Boží děti by neměli milovat svět, neboť Boží děti jsou na světě, ale nejsou ze světa. 

Nejsou ze světa, tak jako já nejsem ze světa. (Jan 17,16)

Buď se podřídíme běhu tohoto světa,  nebo se podřídíme Tomu (Bohu), který není z tohoto světa. 

Svět pak hyne i jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, ten zůstává na věky (na věčnost). (1. Janův 2,17)

Všecko co se narodilo z Boha, přemáhá svět a to je to vítězství, které přemáhá svět, víra naše. Kdo je ten, který přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Boží Syn?  (1. Janův 5,4-5)

Jsi synem království světla, nebo synem království světa?







sobota 18. ledna 2020

Kdo byli Nikolaité (Mikulášovci)?

Slovo NIKOLAITÉ je složenina z NIKAO "dobýt" a LAOS  "lid". Zjistit kdo přesně byli Nikolaité je celkem složité. Někteří se domnívají, že to byl určitý kněžský řád, který se začal formovat s cílem vládnout obyčejným lidem. Dalším vysvětlením je muž jménem Nikolaus Antiochitský ... a Mikuláše, přistoupilce z Antiochie (Skutky 6,5 PSP), který odpadl od víry a založil antinomiánský gnostický kult. Ten učil mimo jiné, že si člověk musí nejprve okusit hřích, aby na vlastím těle poznal, co hřích vlastně je. Oddávali se tělesnosti s výmluvou, že takové hříchy se nedotýkají ducha. Pravděpodobně je souvislost mezi "nikolaity" a tímto kultem nejlepším vysvětlením.

Církev v Efezu nenáviděla tuto nauku a především tyto skutky, které z ní plynuly, nicméně, církev v městě Pergamu tyto věci naopak tolerovala. Nevíme přesně, jaká byla podstata toho učení, ale byl to pravděpodobně gnostický kult, který obhajoval nevázanost chování křesťanů. Důležité je, že Pán Ježíš říká, že tyto skutky (učení) nenávidí! 

... tak i ty máš takové, kteří se podobně přidržují nauky mikulášovců. (Zjevení 2,15 PSP)

Ale toto máš, že nenávidíš činy mikulášovců, jež nenávidím i já ... (Zjevení 2,6 PSP) 

Mikulášenci blíže neznámá sekta nebo skupina lidí v křesťanských sborech v Efezu a Pergamu, před kterou varují pozdnější spisy NZ [Zj 2,6.14-15; 2Pt 2,15; Ju 11]. Jejich provinění spočívalo asi v tom, že jedli maso modlám obětované, s čímž bývalo úzce spojeno smilství. Bylo to proti výslovnému zákazu apoštolskému [Sk 15,20.29], který sice rozhodl, že břímě Mojžíšova zákona nemá býti ukládáno pohanům, kteří se připojili k církvi, ale zakazoval požívání pokrmů, obětovaných modlám, a s tím souvisící smilstvo. 2Pt a Ju dává těmto anebo podobným lidem jméno Baláma [Nu 25,1nn; 31,16]. Patrně snad jméno Balám bylo etymologicky považováno za totožné se jménem Mikuláš. Mezi gnostiky třetího století existovala sekta M., jež také hlásala »svobodu« těla. Snad povstala z křesťanské sekty M. v Efezu a Pergam. - Biblický slovník Adolf Novotný











Byl satan seraf nebo cherub?

Byl satan seraf nebo cherub?

Strong's Hebrew:
saraph (8314)
kerub (3742)

Saraph je létající had nebo drak, zatímco kerup je okřidlený býk.

Nejvyšší anděl musí patřit k nejvyššímu řádu. Nejvyšší andělský řád je Serafim. Satan je tedy padlým Serafem. Navíc cherubové vypadají jinak než serafové, serafové mají hodně společného s hady, satan je popisován jako drak a had, drak rovná se had s křídly, had je drak bez křídel.








Shromáždění ve Smyrně

Ve městě Smyrna bylo místní mučednické shromáždění, které trpělo pro Krista, slovo SMYRNA znamená MYRHA, myrha odkazuje k utrpení (smrt, trápení, trpkost, hořkost). Pán Ježíš ve svém dopise do Smyrny říká, že ví o jejich  strasti (soužení) a chudobě. 

Město Smyrna doposud existuje, na mapě ho najdeme pod tureckým názvem Izmir. Původní chetitské město, jehož počátky spadají do doby kolem roku 2000 před Kristem, bylo vybudováno na svazích hory Pagos. O mnoho století později měl Alexander Veliký zásluhu na tom, že se město rozrostlo do krásy. Kolem hory vedly široké ulice. Smyrnu nazývali KORUNOU MĚST, protože akropole na hoře Pagos byla obklopena květy, živým plotem a myrtovými stromy.

Město zdobily také vznešené budovy a krásné chrámy - chrám Kybely (Diany), chrám Afrodité, Zeův chrám,  Apollův chrám a Asclepiův chrám, ve Smyrně bylo také divadlo a koncertní síň, byl tam také stadion, na kterém byl v roce 155 po Kristu za živa upálením  Polykarp (žák apoštola Jana). 

Zajímavé je, že k shromáždění ve Smyrně stejně jako k shromáždění ve Filadelfii nemá Pán Ježíš jediného odsuzujícího slova.  Tyto dvě shromáždění neslyšely z Pánových úst žádné přímé pokárání, v této souvislosti je zajímavé, že jak Smyrna, tak Filadelfie, byly jedinými městy popisovanými v dopisu shromážděním, které nepřetržitě existovaly, tato města nikdy v historii nebyly zcela zničena, nebo vyvrácena, z tohoto pohledu se dá říci, že jejich lampami nebylo hnuto. 

A andělu shromáždění, jež je ve Smyrně, napiš: Tyto věci praví První a Poslední, jenž se stal mrtvým a ožil: Vím o tvé strasti a chudobě, - ale jsi bohat, - a o spílání od těch, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, nýbrž synagoga Satanova. Nic se neboj těch věcí, jež brzy budeš trpět; hle, ďábel brzy bude některé z vás uvrhovat do vězení, abyste byli přezkoušeni, a budete mít strast deset dní. Buď věrný až do smrti a dám ti věnec života. Kdo má ucho, poslyš, co Duch praví shromážděním: Kdo vítězí, tomu nikterak nebude ublíženo od té druhé smrti. (Zjevení 2,8-11 PSP)

Smyrna [Zjevení 2,8-11], město, založené koncem druhého tisíciletí př. Kr. jako řecká kolonie na sev. straně stejnojmenného zálivu Egejského moře v Malé Asii. Bylo rozbořeno Alyattem, králem Lýdie, kolem r. 630 př. Kr. Zůstalo přes 300 let v rozvalinách. Nové město bylo založeno jedním z nástupců Alexandra Velikého, Lysimachem, asi 4 km jz od těchto rozvalin a dokončeno r. 290 př. Kr. Mělo výborný přístav, takže patřilo ke kvetoucím obchodním městům, zvláště když uzavřelo spojenectví s Římany proti Seleukovcům. R. 195 př. Kr. byl ve S-ě vystavěn chrám k uctění Říma a r. 26 po Kr. bylo toto město svazem maloasijských obcí vybráno ke stavbě chrámu k poctě císaře Tibéria. S. vynikala neobyčejnou krásou, výborně dlážděnými ulicemi, lemovanými na předměstí lesíky a háji. Nad městem se zdvíhala dobře opevněná Akropole. Jedna z ulic, táhnoucí se ze západu na východ kolem svahovitého pahorku a ozdobená na obou koncích chrámem, nazývala se Zlatou ulicí. Podobala se náhrdelníku na šíji sochy. Horké podnebí bylo zmirňováno pravidelným západním větrem. Ve městě, které se chlubilo, že je rodištěm slavného řeckého básníka Homéra, byla uctívána bohyně Sipylena [Cybele, Kybela]. - Biblický slovník Adolf Novotný



pátek 17. ledna 2020

Duch Python - věštecký duch

Duch Python - věštecký duch

Python byl mystický had nebo drak, kterého lidé uctívali v Delfách, byl spojován s místní věštírnou, podle pramenů pocházejících z řecké mytoligie střežil had Python věštírnu v Delfách a když bůh Apollón tohoto hada zabil získal přezdívku Pythios. Apollón je patronem věštecké posedlosti. 

A když jsme se ubírali k modlitbě, stalo se, že nás potkala jakási děvečka mající ducha Pythónova, jež svým pánům poskytovala věštěním mnoho zisku ...

Skutky apoštolů 16,16 PSP

Děvečka mající ducha Pythónova (věšteckého ducha) byla pravděpodobně otrokyní ve městě Filipy, kde svým pánům sloužila jako věštkyně, z čehož měli peněžní zisk. 


středa 15. ledna 2020

Hadí bůh Quetzalcoatl

Hadí bůh Quetzalcoatl (The Serpent Gog Quetzalcoatl)

Aztécký bůh Quetzalcoatl byl uctíván jako tvůrce civilizace. Podle legendy to byl v dávných dobách král, který vládl velmi moudře a po své smrti se stal bohem, který měl podobu opeřeného bílého vousatého hada, později ho Aztékové uctívali jako boha větru a stvoření a očekávali jeho návrat jako spasitele (mesiáše).




Bůh nenávidí pomluvy, lži a zle míněná slova

Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame své srdce; jeho zbožnost je marná. (Jakubův 1,26)

Tak je i jazyk malý úd a velikými věcmi se holedbá. Hle, jak nepatrný oheň - jak veliký les zanítí! A jazyk je oheň, svět nespravedlivosti; jazyk mezi našimi údy vystupuje jako poskvrňovač celého těla a podpalovač běhu přirozenosti, a je podpalován peklem. Ano, každé plémě i zvířat i ptáků i plazů i mořských živočichů lze krotit a je zkroceno plemenem lidským, jazyk však nikdo z lidí zkrotit nemůže - nepokojné zlo, vrchovatě plný smrtonosného jedu. Jím velebíme Pána a Otce a jím zlořečíme lidem podle Boží podoby učiněným; z těchže úst vychází velebení i zlořečení. Nehodí se, moji bratři, by se tyto věci takto děly. Což snad pramen z téhož otvoru chrlí sladké i hořké? Což může, moji bratři, fíkovník poskytnout olivy nebo vinná réva fíky? Aniž může solanka poskytnout sladkou vodu. (Jakubův 3,5-12)

Postav, Hospodine, k mým ústům stráž, hlídej před dveřmi mých rtů. (Žalm 141,3)

Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením. (Přísloví 21,23)


Popis dnešní doby bez zábran

Popis dnešní doby bez zábran

Kde chybí zjevení (vidění) lid ztrácí zábrany, ale kdo plní zákon ten je blažený. (Přísloví 29,18)

... své oči pomaž mastí (kollyrium), abys viděl. (Zjevení 3,18)


pondělí 13. ledna 2020

Stvoření světa podle Bible

Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. (Genesis 1,1 ČSP) Bůh stvořil veliké draky a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. (Genesis 1,21 ČSP) Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a žen. (Genesis 1,27 ČSP) Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil (Genesis 2,3 ČSP) Toto je záznam Adamova rodopisu. V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil ho v podobě Boží,muže a ženu je stvořil. V den, kdy je stvořil, je požehnal a nazval je Adam. (Genesis 5,1-2 ČSP) 

Neboť toto praví Hospodin, jenž stvořil nebesa, on je Bůh, který vytvořil zemi a připravil ji, on ji upevnil, nestvořil ji zbytečně, vytvořil ji k bydlení: Já jsem Hospodin a jiného není. (Izaiáš 45,18 ČSP)




Země je stará zhruba 6000 let

Pojďte, navraťme se k Hospodinu, protože on rozsápal, on nás i vyléčí. Zranil, on nás i obváže. Po dvou dnech nás oživí, třetího dne nám dá povstat, abychom žili před ním. (Ozeáš 6,1-2)

Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘. (2. Petrův 3,8)

Sedmý den:
Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let. (Zjevení 20,6)





Víra je podstata věcí, v něž doufáme

Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. (Hebrejům 11,1)

Slovo "podstata" je řecky "hypostasis" (ὑπόστασις), což je termín který je opakem hypotézy (domněnky, teorie).


Vy jste světlo světa

Křesťané jsou jako vysoko položené svítící město, postavené na pevné skále, které svým svitem osvětluje temný svět.

Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. (Matouš 5,14 ČSP)


sobota 11. ledna 2020

Král králů a Pán pánů

Ten který zemřel za celý svět, bude jednoho dne bít všechny národy železnou berlou. Ten který chodil po zemi jako trpící služebník bude jednoho dne šlapat lis vína planoucího hněvu. Ten který za své nepřátelé prolil vlastní krev se jednoho dne zjeví v plášti zbroceném krví svých nepřátel. Ten který na svém těle nesl boží hněv ho jednoho dne vylije na své nepřátele. Ten který pil z poháru božího hněvu, dá jednoho dne pít svým nepřátelům z poháru neředěného božího hněvu. Ten kterého odsoudil celý svět bude jednoho dne soudit celý svět. Král pokoje, který vyhlásil rok milosti přijde jednoho dne jako král spravedlnosti vyhlásit den pomsty.




Křesťan má Bohu odevzdat celý svůj život, ne pouze jeden den v týdnu

Křesťan má Bohu odevzdat celý svůj život, ne pouze jeden den v týdnu.

Mojžíšův zákon vyžadoval od židů, aby Bohu věnovali jeden den v týdnu, křesťané jsou voláni k tomu, aby Bohu odevzdali sedm dní v týdnu.

A všechno, cokoli činíte slovem nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu a Otci. (Kolosským 3,17) Cokoli děláte, dělejte z duše jako Pánu, a ne lidem. (Kolosským 3,23) Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. (1. Korintským 10,31)

Křesťan má Bohu odevzdat celý svůj život, neboť „všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.“(Kolosským 2:16-17)