Ve městě Smyrna bylo místní mučednické shromáždění, které trpělo pro Krista, slovo SMYRNA znamená MYRHA, myrha odkazuje k utrpení (smrt, trápení, trpkost, hořkost). Pán Ježíš ve svém dopise do Smyrny říká, že ví o jejich strasti (soužení) a chudobě.
Město Smyrna doposud existuje, na mapě ho najdeme pod tureckým názvem Izmir. Původní chetitské město, jehož počátky spadají do doby kolem roku 2000 před Kristem, bylo vybudováno na svazích hory Pagos. O mnoho století později měl Alexander Veliký zásluhu na tom, že se město rozrostlo do krásy. Kolem hory vedly široké ulice. Smyrnu nazývali KORUNOU MĚST, protože akropole na hoře Pagos byla obklopena květy, živým plotem a myrtovými stromy.
Město zdobily také vznešené budovy a krásné chrámy - chrám Kybely (Diany), chrám Afrodité, Zeův chrám, Apollův chrám a Asclepiův chrám, ve Smyrně bylo také divadlo a koncertní síň, byl tam také stadion, na kterém byl v roce 155 po Kristu za živa upálením Polykarp (žák apoštola Jana).
Zajímavé je, že k shromáždění ve Smyrně stejně jako k shromáždění ve Filadelfii nemá Pán Ježíš jediného odsuzujícího slova. Tyto dvě shromáždění neslyšely z Pánových úst žádné přímé pokárání, v této souvislosti je zajímavé, že jak Smyrna, tak Filadelfie, byly jedinými městy popisovanými v dopisu shromážděním, které nepřetržitě existovaly, tato města nikdy v historii nebyly zcela zničena, nebo vyvrácena, z tohoto pohledu se dá říci, že jejich lampami nebylo hnuto.
A andělu shromáždění, jež je ve Smyrně, napiš: Tyto věci praví První a Poslední, jenž se stal mrtvým a ožil: Vím o tvé strasti a chudobě, - ale jsi bohat, - a o spílání od těch, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, nýbrž synagoga Satanova. Nic se neboj těch věcí, jež brzy budeš trpět; hle, ďábel brzy bude některé z vás uvrhovat do vězení, abyste byli přezkoušeni, a budete mít strast deset dní. Buď věrný až do smrti a dám ti věnec života. Kdo má ucho, poslyš, co Duch praví shromážděním: Kdo vítězí, tomu nikterak nebude ublíženo od té druhé smrti. (Zjevení 2,8-11 PSP)
Smyrna [Zjevení 2,8-11], město, založené koncem druhého tisíciletí př. Kr. jako řecká kolonie na sev. straně stejnojmenného zálivu Egejského moře v Malé Asii. Bylo rozbořeno Alyattem, králem Lýdie, kolem r. 630 př. Kr. Zůstalo přes 300 let v rozvalinách. Nové město bylo založeno jedním z nástupců Alexandra Velikého, Lysimachem, asi 4 km jz od těchto rozvalin a dokončeno r. 290 př. Kr. Mělo výborný přístav, takže patřilo ke kvetoucím obchodním městům, zvláště když uzavřelo spojenectví s Římany proti Seleukovcům. R. 195 př. Kr. byl ve S-ě vystavěn chrám k uctění Říma a r. 26 po Kr. bylo toto město svazem maloasijských obcí vybráno ke stavbě chrámu k poctě císaře Tibéria. S. vynikala neobyčejnou krásou, výborně dlážděnými ulicemi, lemovanými na předměstí lesíky a háji. Nad městem se zdvíhala dobře opevněná Akropole. Jedna z ulic, táhnoucí se ze západu na východ kolem svahovitého pahorku a ozdobená na obou koncích chrámem, nazývala se Zlatou ulicí. Podobala se náhrdelníku na šíji sochy. Horké podnebí bylo zmirňováno pravidelným západním větrem. Ve městě, které se chlubilo, že je rodištěm slavného řeckého básníka Homéra, byla uctívána bohyně Sipylena [Cybele, Kybela]. - Biblický slovník Adolf Novotný
Žádné komentáře:
Okomentovat