Hrnčíř a nádoby

Hrnčíř (Bůh) a nádoby

Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina: Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti oznámím svá slova. Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu. Právě zhotovoval výrobek na hrnčířském kruhu. Nádoba, kterou z hlíny dělal, se v hrnčířově ruce pokazila. Předělal ji v jinou nádobu, tak jak to hrnčířovi připadalo správné. Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Cožpak s vámi nemohu učinit to, co učinil tento hrnčíř, dome izraelský? je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy, dome izraelský. (Jeremiáš 18,1-6 ČSP)

Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: ‚Proč jsi mě udělal takto?‘ Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněv a uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí snášel nádoby hněvu připravené k záhubě? A také proto, aby oznámil bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil k slávě, totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů? (Římanům 9,20-24 ČSP)

Ve velkém domě nejsou jen nádoby zlaté a stříbrné, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny ke cti, druhé k méně čestným účelům. Kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou ke cti, posvěcenou, Pánu užitečnou, připravenou ke každému dobrému skutku. (2. Timoteovi 2,20-21 ČSP)